DÉJÀ VU
FÓRUM
HomeCalendarFAQSearchMemberlistUsergroupsRegisterLog in

 

 synapse č.1 - Táborák

Go down 
AuthorMessage
Osud
Admin
Osud

synapse č.1 - Táborák Add
Posts :
4
Join date :
2021-04-05

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptySun May 02, 2021 5:07 pm

synapse č.1
Táborák
akce č. 1

Nebýt zmizení, Mckenzie by si mohla udělat svůj obvyklý táborák v lesích hezky bez dozoru s pár přáteli, bohužel tato skutečnost jí překazila plány. Jak se slovo rozšířilo, rozhodlo se přijít více lidí, což znamenalo i více zodpovědných dospělých, kteří měli mladší jedince hlídat. Kdesi opodál lesa nechala policie pro jistotu přistavit jednu hlídku, kdyby se náhodou cokoli dělo. Kenzie s Cormacem se už po třetí hodině vydali do lesa, aby připravili ohniště. Obvykle by se schýlili k obvyklému místu, ale nesměli být příliš hluboko v lese, proto našli pěkné místo blíže k civilizaci. Stejně odtud však šlo sotva vidět k světlům městečka. Spíše vůbec. Nad nimi se rozprostírala zatím slunná obloha a zatímco se věnovali přípravám, blížila se čtvrtá hodina, která měla vše spustit.
Vstup byl tedy pro všechny, kdo si přinese něco s sebou, pití, jídlo, samozřejmě vše v klidu, stále číhalo nebezpečí - což některým vůbec nepřicházelo na obtíž.
Mckenzie a Cormac dotáhli pár špalků, na které se lidi mohli posadit. Využili také tlusté větve spadeného stromu opodál, ze které udělali další místo k sezení. Cormac se vydal pro dřevo, zatímco Kenzie připravovala místo pro oheň. A po chvíli už bylo vše přichystáno a čekalo se jen na ostatní.

synapse č.1 - Táborák B92110f0786489523269fa2e5513f4c0synapse č.1 - Táborák 229497-Bonding-By-The-Fire

- na akci můžete hrát i za předpokladu, že máte postavu v jiné hře
- pokud jste hru ještě nedohráli a postavy se nějakým způsobem seznamují, nejspíš se domluvte, zda to bude před nebo po akci a na případném výsledku jejich hry, aby se nám nekřížily linie
- máte čas na rozehrání a poslání svých postaviček na akci, řízenější program přijde později!

_________________
boop.
Back to top Go down
View user profile https://deja-vu.forumotion.eu
Alex

Alex

synapse č.1 - Táborák Dcde04185e8d4415301ef338bab22e11
Posts :
12
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptySun May 02, 2021 5:23 pm

Ohledně své účasti na táboráku byla zpočátku dost skeptická. Měla přeci jenom dost práce a zábava mezi to rozhodně nepatřila. Její pozornost však přilákal fakt, že po zmizení nového člověka, se rozhodli postavit jednu hlídku. To znamenalo, že přeci jenom byla možnost, že se stane něco, co jí pomůže porozumět tomu, co se stalo. Možná najde rozhodující stopu či něco dostane z těch strážníků, ať už jakýmkoliv způsobem. Možná jen stačilo dělat hloupoučkou dívenku, která nebude vědět, jak s informacemi naložit. Nakonec tedy vzala s sebou pár lahví piva a něco menšího na zub - převážně tedy pro ni. Ne, že by byla lakomá, ale ani si nebyla jistá, zda vyhledává společnost. Samozřejmě však musela napsat Pheonixovi. Nechtěla, aby to opět vypadalo, že se mu vyhýbá, tak mu dala vědět, že tu je a zajímalo ji, zda dorazí taky. Byl to asi tak jediný člověk, ke kterému tu měla pořád blízko, jeho společnost by ještě uvítala. Místo vyhledávání ostatních lidí se prozatím posadí k ohništi a až pak se rozhlédne kolem. Jo, tohle může být ještě dost zajímavé. Jen doufá, že to není vyhozený čas a něco se vážně stane. Jenom prostě chtěla pomoct. Zachránit svého otce a zároveň se ujistit, že nikomu jinému už neublíží. Najít přátele zmizelé by ji taky mohlo pomoci.

synapse č.1 - Táborák Tumblr_inline_pabqmqUkzU1rjxesm_540

_________________
synapse č.1 - Táborák Podpis11
Back to top Go down
View user profile
Lazarus

Lazarus

Jméno :
Cormac Flanigan
Posts :
17
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptySun May 02, 2021 6:45 pm

Další pohřešovaný. Tentokrát jakási dívčina, jemu vcelku povědomá dívčina. Možná moc mladá na to, aby ji poznal okamžitě, ale o její rodině rozhodně ponětí měl, a zároveň i tom, co to ve městě vyvolá – vlnu nepokojů, strach, pátrání. A opět se nic nenalezlo, tedy kromě zpráv, že naposledy byla spatřena u doků. Automaticky se tak přiklonil k teorii, že z domova utekla, což by na takovou lehce povýšenou a naivní holčinu sedělo, ale... nevěděl. Něco zde nesedělo. Vlastně neseděl ani ten táborák, což byl jeden z důvodů, proč se zde nacházel on, tedy jako chůvička. Opět. Zatracená chůva mladých a neschopných děcek. Ne, že by z toho neměl dobrý pocit, ale stále neměl rád, když mu někdo nuceně vkládal do rukou něčí zodpovědnost, hlavně tady, hlavně s Kenzie, která představovala nebezpečí sama o sobě. A tak ji tedy měl pod dohledem již od třetí hodiny. Den předem zajistil, že je okolí lesa bezpečné, dal vědět policii, rodičům a správě města, sbalil si věci, a nakonec skončil tady. Uprostřed velkého ničeho nedaleko města v případě, že by se potřebovali rozutéct domů. Přinesli sem všechno potřebné, postavili si stany a dále už se oba rozešli svými směry, aby zajistili pofiderní a omezené pohodlí pro další, jelikož se tu už nějaké tváře začínaly objevovat – vlastně zatím poznával jenom Alex sedící u ohniště. Svou kupu dříví v náruči vyložil opodál. „Hoj,“ pozdravil ji docela monotónně, načež se opět vydal hledat další dříví v případě, že by se potřebovalo – a pomoc by uvítal od kohokoliv.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Carcass
#DAA520
Back to top Go down
View user profile
Opal

Opal

Jméno :
McKenzie Olivieri
nero
Posts :
31
Join date :
2021-04-06

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptySun May 02, 2021 11:15 pm

Původně měla v plánu pozvat jenom Alex a Cormaca, naposledy to s nimi vlastně nebyla taková nuda a ji nebavilo mít táborák sama. Pak si řekla, že by mohla přizvat jednu holčinu, se kterou taky chodila do školy, vypadalo to, že byla celkem osamělá, tak si řekla, proč ne. Jenomže pak se to rozkřiklo, jelikož o tom mluvila s někým v hospodě. A najednou jí bylo jasné, že příchozích bude mnohem víc než obvykle. Nevadí, můžou to pojmout jako akci města. Co už. S Corym to byla sranda, mohla si z něj střílet, protože byl ostražitý a fakt bral svou práci chůvy vážně. Teda, vážně s pěkně kamenným ksichtíkem, občasným zakřeněním nad něčím, co řekla špatně, a tak podobně. Jo, byl pro ni jako starší brácha, kterýho nikdy neměla, a bylo to to nejlepší, co se mohlo stát. Teda vzhledem k tomu, že tu neměla... To je vlastně jedno. Jejich přípravy se konečně přiblížily ke konci a ona si oprášila ruce. Zvládli to. Potom už přicházeli lidi a každý se tak nějak vydal vlastní cestou. Například ona, jakožto správná hostitelka, se s vlastním kelímkem piva odebrala stranou a doufala, že nebude muset mluvit na moc lidí. Většinu děcek z ostrova prostě ráda neměla.

_________________
synapse č.1 - Táborák 7ab9c12e4b5470507adce6a7f065fc16synapse č.1 - Táborák Ezgif-com-gif-makersynapse č.1 - Táborák Bd29b086ac5918ac43d6a9be4bea72c0synapse č.1 - Táborák Ezgif-com-gif-maker-1synapse č.1 - Táborák 00ca378347341a63372f371c610a4086
-7b948d
Back to top Go down
View user profile
Ianus

Ianus

Jméno :
Colin Talako McGrath
Posts :
14
Join date :
2021-05-01

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyMon May 03, 2021 3:48 pm

Nehodlal sem chodit. Sakra, vždyť se nehodlal ani vracet na tento ostrov – a přeci jen tu byl, snad s očekáváním, že jeho přítomnost dokáže něco změnit, že on sám bude něčeho schopen. Vyžadovalo si to tedy horlivých proseb jeho rodičů, kteří jistým způsobem tušili, že se zde Chris ukáže, a ačkoliv by s radostí předstíral, že mu je ona dívka cizí a zcela ukradená, choval k ní něco, co se blížilo sourozenecké lásce a pospolitosti. Několikrát ovšem odmítl, a když to jeho matku málem dostalo k slzám, s povzdychem, vážně otráveným tónem a ortelem své brzké sebevraždy souhlasil. Půjde tam, bude na ni dohlížet, popřípadě nad všemi dalšími, a snad i potká někoho, kdo mu býval blízkým. Přinejlepším někoho, s kým věci nezakončil příliš trpce a unáhleně, což, bohužel, mohl být málokdo. A to byl koneckonců jeden z důvodů, proč se chtěl společnosti vyhýbat. U táboráku byl poměrně brzo, lidí zde bylo pouze pár, což jeho dušičce zcela vyhovovalo, zejména když nikoho z nich nepoznával – byla zde dívčina, která to organizovala, jejímž směrem poslal přikývnutí, jakási další, a ještě muž snad jeho věku, který mu byl lehce povědomý, nejspíše ze školy. Vše podstatné, tedy stan, spacák, jídlo a další náhodné cetky, které vylovil z půdy, si položil dál od ohně a svou osobu umístil někam k okraji všeho dění. Opřel se o strom, ruce zasunul do kapes své bundy a dále všechny ozařoval poměrně monotónním výrazem. Jeden by se tak divil, co je za zač a proč se tu vůbec nachází – a zároveň šlo poznat, že někoho očekává. Někoho, komu by mohl darovat pohled mnohonásobně horší.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Ianus-podpis
#977455
Back to top Go down
View user profile
sane

sane

Jméno :
sane
synapse č.1 - Táborák SANE-chibi
Posts :
15
Join date :
2021-04-11
Location :
coffee shop

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyMon May 03, 2021 4:45 pm

Možná tak trochu zapomněl, jak se oblékat, když zrovna není v práci nebo doma. Chudáka Isaaca musel zavřít do terária, i přestože se mu na stole v kamenném „pelíšku“ slunilo tak dobře. Protože by mohl něco vyvést, třeba sežrat tu čarodějnici domovnici – to jej celkem lákalo. To by Kaleb nakonec i podporoval. Nasadil si na sebe svůj starší kabát a pod to flanelovou košili – naschvál nechal pár knoflíků popuštěných, aby nevypadal tak uplácaně a sundal si čočky - místo nich si nasadil brýle. K táboráku se nehodí, jelikož vám z ohně slzí oči. S sebou vzal také nějaké cukroví, zákusky a podobné věci. Jen dost na to, aby se to vlezlo do jedné krabice – neměl ani tušení, kolik lidí tam bude.
Karen říkala, že se tam bude i spát. Tím si on ještě jistý není. Spát někde v lese. Možná třeba zůstane vzhůru a bude hledět do temnoty mezi stromy. Čekat, že z ní vykouká něco speciálního.
Na místě moc lidí nebylo, všechny z nich alespoň na pohled znal. Jo. Úplně všechny. Až do jednoho. Ember je přeci jen malé město, zapamatovat si tak jaké jméno komu píšete na kelímek s kávou je jednodušší než si dokážete představit.
„Čaute,“ nevěděl, kdo z nich to vůbec pořádá – tak nějak mluvil ke všem a přitom jedním okem sledoval tvář muže a snažil se přesvědčit sám sebe, že to vážně je on. „Přinesl jsem něco sladkého, tak si nechtě chutnat,“ usmál se na ostatní. Byl si jistý, že sladkým nikdo neodolá, možná chytí Jeníčka s Mařenkou.
Alex, jo, tím si je téměř jistý, pak ten s tím složitým jménem. Nedávno si povídali, chodili spolu na školu. Je fajn, že se zase vidí. Další jména si nevybavoval – jedno však zapomenout nemohl.
Muži, který si zde momentálně stavěl kompletní dům snad i s garáží, se prvních pár sekund věnovat nehodlal. Nakonec si však uvědomil, že je zvědavý. Hodně zvědavý.
Chtěl vědět proč. Proč mu Kaleb nestál za to?
Ironicky se tak na něj usmál a prohlásil „wow… Vítej zpátky, Coline,“ neměl v plánu použít ani jedinou zkratku jména, kterou kdy kdo muže nazýval. Neměl v plánu být v rozpacích. Neměl v plánu jej potkat.
Jeho vnitřní chaos se projevil fyzicky, když se /zase/ pohoupl na patách a protáhl si prsty na rukách. Tak nějak doufal, že se dnes doví alespoň něco. Nešlo mu o uznání, nechtěl ujištění „ne, chyba byla celou dobu ve mně, neboj“. Chtěl jen vědět proč. A neříkejte mi, že za to může dálka… To je ubohá výmluva. Podle Kaleba se s dostatečnou vůlí takové banality překonat dá. /jedinou výjimkou je vůle opustit Ember… to se nikdy nestane/

_________________
synapse č.1 - Táborák Sane_b10
#BF0436
Back to top Go down
View user profile
Ianus

Ianus

Jméno :
Colin Talako McGrath
Posts :
14
Join date :
2021-05-01

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyMon May 03, 2021 6:25 pm

Po několika dalších minutách – dobře, možná vteřinách – začínal pochybovat o tom, zda se ještě někdo přidá, zejména teda Chris. Pokud sem nehodlala jít, měla jeho přítomnost vůbec nějaký smysl? Vlastně ne, a doufal v to, že se zde neukáže ještě takovou půlhodinu, ať si může sbalit věci a odejít směrem, kterým přišel. Jelikož on zde být rozhodně nechtěl, a rozhodně neměl v úmyslu si zde zahrát na hrdinu pro lidi, kteří mu byli naprosto cizí. Pohledem se nakonec ztrácel v lese samotném, bylo to zábavnější než sledovat lidi, mohl se ztratit myšlenkách a dále mlčky proklínat jakoukoliv to nadpřirozenou sílu, která jej sem dostala. Christin také, ovšem, tu proklínal, aniž by nad ní zrovna příliš přemýšlel – až tak dobře ji měl vyrytou v paměti. A jeho již tak kolísající vztah k osudu samotnému se zřítil v momentě, co uslyšel ten hlas. Povědomý – možná. Spíše obvyklý, takový, který zaslechnete na každém kroku, avšak i přesto jej zaskočil. Mohla to být intonace, nebo jen špatná podvědomá předtucha, jakési očekávání, že zde na něj bude moci narazit, leč se nacházeli v přírodě, kdy jej dříve brával. Potřásl hlavou, letmo pohlédl směrem ke zdroji hlasu, a když si během pouhé setiny potvrdil, že jde vážně o něj, opět se otočil stranou. Jeho kamenný pohled se rozbořil, a na krátký úsek šlo zahlédnout jisté zaskočení a panika, pak opět zase chlad. Klid. Dokázal se zmocnit svého dechu a zbytku těla tak, aby jeho reakce byla nejméně patrná, tedy fyzicky, a dále jen probíjel lesy, snad jen o něco prázdněji. Mysl mu teď okupovala vzpomínka na jistou kapitolu, kterou nečekal, že někdy vůbec znovu otevře, rozhodně však neočekával, že se objeví přímo a doslova před ním. Co to vlastně říkal? Něco donesl, vlastně to ani nebylo podstatné. Podstatná zde byla jen Chris – na to se musel zaměřit. Dostat Chris pod kontrolu, zahrabat se pod nejbližší pařez a přežít zbytek večera. Nic a nikdo jiný.  
A přesto zde byl, Kaleb tedy, a dokonce něco prohodil jeho směrem, čehož si bohužel nepovšimnout nemohl. Obrátil se na něj, krátce si jej konečně poměřil – a ujistil se, že kromě věku toho na něm moc nepřibylo – a pouze přikývl. „Jo, čau,“ pozdravil jej poněkud stroze s pozdvihnutím ruky, přičemž druhou v kapse sevřel do pěsti. Vlastně ani nevěděl, jak jej zase uvítat. Objetím a zprávou, že zde je jen dočasně? A byl zde vůbec dočasně? Ovšem, to byla další z otázek, ke kterým neměl odpověď, ačkoli ji oba horlivě potřebovali. Dále neměl slov, chvíli na sebe hleděli jako na epifanii, a poté se opět otočil stranou. Byl tedy fakt, že neměl zapotřebí pohledem propalovat jednu ze svých životních chyb. „Furt pečeš?“ otázal se běžně, asi aby se zbavil trapného ticha, které mezi nimi mohlo nastat, byť se stále odmítal otočit zpět na něj. To vyžadovalo trochu více síly a odhodlání, zjevně i jistou oběť své hrdosti.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Ianus-podpis
#977455
Back to top Go down
View user profile
sane

sane

Jméno :
sane
synapse č.1 - Táborák SANE-chibi
Posts :
15
Join date :
2021-04-11
Location :
coffee shop

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 04, 2021 1:18 pm

Abych pravdu řekl, takhle živé připomenutí Colinovy existence Kaleba vyvedlo z míry. Ne, že by za sebou už dávno tuto kapitolu nezavřel. To ne. On se přenesl dál – jednoduše. Nebo… je mu to vlastně jedno. Asi. Jen nemá rád věci, které vybočují z jeho stereotypu. Cítil se, jakoby byl muž vetřelcem, protože město – Ember – už zradil. Už odešel. Tak proč se vrací?
V korunách stromů slyšel šumět vítr a vlastně to tady vypadalo jako z nějakého dokumentu o zvířatech. O vlcích, abych byl konkrétní. A tohle je Kalebovo území.
Do přírody jej Colin často bral. Dokonce i tady. Přesně tady, na tohle místo. Možná je to ironie, kterou na ně uspořádal ten škodolibý děda, obývající trůn z mráčků – ve kterého on stejně nevěří. Ale náhoda to není. V Emberu nic náhoda není – všechno jako by se dělo z důvodu, který je však všem úplně neznámý.
„Co… tady děláš?“ vypustil ze sebe bez přemýšlení, ihned přidal úšklebek, aby nevyzněl nervózně. Možná pozdě. Rodina? Kdoví, jaké má vztahy s rodinou – ne, že by je neznal. On však o sobě nikdy neprozradil tolik, co Kaleb ochotný sdílet byl.
„Jasně,“ poprvé po pár letech se vidí a jeho první otázka je, jestli pořád peče. Asi jej sem přivedl hlad. „Něco jsem i přinesl,“ řekl. Colin se moc nezměnil. Nevypadal ani o moc starší. Ani ty prázdné bílé oči, které mu Kaleb kreslil od jeho odjezdu, neměl. Stále na něj koukal těmi šedomodrými kamínky – ten pohled jej vždy příjemně zamrazil. Chci říct… Zamrazil…
Založil si ruce na prsou, jako by si tam hřál hada. Nevěděl, na čem vůbec stojí. Byl to on, kdo Kaleba opustil. Nejspíš jej už vidět nechce. Ale slona v pokoji vážně nepřehlédnete, a trapný rozhovor je o něco méně trapný, než trapné ticho. „Přijels za rodinou?“ Nejspíš se dlouho nezdrží. Snad? Nebo snad ano? Sám neví.

_________________
synapse č.1 - Táborák Sane_b10
#BF0436
Back to top Go down
View user profile
Mae

Mae

Jméno :
Charlee Raegan Quinn
synapse č.1 - Táborák Maeee
Posts :
65
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 04, 2021 4:21 pm

Objavila sa tu tak nejak náhodou.. ostatne ako snáď všade. Po aktuálnom zmiznutí dievčiny sa objavila ďalšia vlna strachu, ktorá však Charlee tak nejak obchádzala. Charlee to brala ako niečo, čo sa jednoducho raz za čas stane.. na tomto ostrove o niečo častejšie a tajomnejšie ako na iných miestach, ale keďže to stále nevyzeralo, že by sa s tým dalo hocičo spraviť, tak jej prišlo zbytočné sa obávať. Kto sa bojí, nech nejde do lesa... a tentokrát to platilo jak obrazne, tak doslovne. V každom prípade, keďže si z tohto celého veľké starosti nerobila, túlala sa ako to robila väčšinu času, no a nejak došla až sem, k táboráku, kde pomaly prichádzalo stále viac ľudí, čo zrovna nebola jej šálka kávy, ale keď už bola tu, asi by sa tu mohla na chvíľu aj zdržať. Poobzerala sa a snažila sa nájsť nejakú trocha viac známu tvár. Po chvíli si našla svoju obeť. Mac. Akurát odložil jednu kôpku dreva a nepochybne šiel po ďalšiu. Vyzeralo to ako niečo, s čím by mu mohla pomôcť... aspoň by sa tak na čas vyhla interakcii s hocikým iným. Pomaly sa teda vydala jeho smerom a keď už nebol tak ďaleko a nikto jej nestál v ceste, rozbehla sa a skočila mu na chrbát, obmotajúc si jednu ruku okolo jeho krku aby nespadla, alebo aby ju tak ľahko nestriasol, no zároveň tak aby ani prinajmenšom nezabránila voľnému priechodu kyslíka do jeho pľúc. Druhou rukou mu zakryla oči dúfajúc, že vďaka tomu nestratí rovnováhu a obaja neskončia na zemi, ale to bola ochotná risknúť. ,,Hádaj kto" povedala s jemným úsmevom, ktorý pochopiteľne vidieť nemohol, avšak bola si istá, že vie úplne presne koho má na chrbte, keďže síce netušila nakoľko by jeden o druhom povedal že sú si blízki, ale nebolo to prvýkrát čo si takýmto spôsobom uzurpovala jeho pozornosť namiesto pozdravu.

_________________
synapse č.1 - Táborák Podpisok
~ FFD3FB ~
Back to top Go down
View user profile
Ianus

Ianus

Jméno :
Colin Talako McGrath
Posts :
14
Join date :
2021-05-01

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 04, 2021 4:23 pm

Věci už mohly být stěží horší – a jakákoliv další katastrofa by mu byla spíše útěchou a pomocí. Jenže se nic nedělo, žádný smrtelný asteroid se k nim neblížil, žádní duchové, žádné zemětřesení. Jen hulákání několika lidí opodál a jeho existence pár metrů od něj, a ať už se snažil sebevíc, nedokázal jej jen tak přehlédnout. Skvěle. Vlastně doufal, že jej Kaleb začne ignorovat, začne si hledět svého a dalších lidí, které dozajista znal, a jeho by nechal v klidu dožít svých několik posledních minut. Ale to nemohl, ovšem, na to měl až příšerně špatný den a až příliš velké ponětí o tom, co druhý udělá. Otázal se jej, k čemuž mu odpověď mohl darovat až po další vteřině, co jako by si konečně uvědomil, že mluvil na něj. Pokrčil rameny, letmo se k němu hlavou natočil, a odvětil: „Opírám se o strom, ale klidně si najdu jinej.“ Více toho neřekl, více toho říci vlastně ani nechtěl – ovšem, mohl zmínit, že měl v plánu se v živém přenosu dívat na to, jak mu před očima mizí nevlastní sestra, ale… to neměl zapotřebí. Právě neměl zapotřebí nic, nedlužil žádnou odpověď – byť ano –, přičemž rozhodně nebyl v rozpoložení, aby onu odpověď vůbec mohl vyslovit. Nazpátek už toho více říci nehodlal. Další otázky si k němu cestu nenašly, a tudíž opět pohlédl někam ke korunám stromů. Druhý mu odpověděl k jeho pitomé otázečce ohledně pečení, na kterou by stejně do několika minut zapomněl, a on sám mírně ucukl, snad jako by očekával ještě nějaká další slova. Ale ničeho se nedočkal, na jistou chvíli tedy. „Jak…,“ odmlčel se, aby mohl najít správné, neutrální slovo, „…ohleduplné.“ Ujistil se opět, že mezi nově příchozími třeba není Chris, ač by ji dříve uslyšel, než viděl, načež mu daroval další krátký pohled. „Bohužel,“ potvrdil přikývnutím s docela vyčerpaným, lehce zklamaným povzdychem. Nic takového se stát nemělo – a přeci jen tu byli. Oba dva. „Rodiče začínali mít strach,“ pokusil se alespoň okrajově vysvětlit, aniž by zmiňoval Christin, „a zjevně se jim odsud taky nechce.“ Snad jako by tím narážel na něj, což jistým způsobem také ano. Mnohdy mu tak bylo záhadou, co zde ti lidi dělali – proč si nenašli lepší menší komunity, nebo proč se nerozhodli poznat něco většího než jen ten jeden malý ostrůvek, jehož předností byla ztráta a beznaděj. Zapadal sem, ne že ne, ale stále doufal, že najde útočiště kdekoliv jinde.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Ianus-podpis
#977455
Back to top Go down
View user profile
Lazarus

Lazarus

Jméno :
Cormac Flanigan
Posts :
17
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 04, 2021 5:45 pm

Lidí zde začínalo být více – několik těch povědomých, drtivá většina těch neznámých. Netajil se tím, že byl zcela proti tomu, aby zde přespávalo tolik jemu skoro nepovědomých lidí, které měl mít jistým způsobem na starost. Ovšem, alkohol a spacáky si dokázali ostatní přinést sami, ale zda všichni zůstanou pohromadě a nikdo se v opilé náladě nerozběhne směrem do lesa, to už bylo na něm. A to rozhodně nebyl příjemný pocit, když už tak dostával sérii nemilých pohledů od některých z rodičů těchto… dětí. Tedy ovšem, všichni byli zletilí, byť stále zatraceně mladí, ale na takovém ostrově, kde se většina obyvatel navzájem zná, jsou všichni dětmi do té chvíle, než vymře celá jedna generace. On byl někde mezi, asi taková živoucí fosilie mezi nimi. Sbíral si dříví bez žádného účelu se zabavit jako ostatní a někde v duchu přemýšlel nad tím, zda se vážně nemá do města pro něco vrátit, přeci jen jej strašil onen chladný pocit na zátylku. Jasně mu říkal, že něco není v pořádku – bylo to děsivé. Prostě jako kdyby se každou chvíli měl zbortit svět a… sakra, zase mu spadl klacík. Natáhl se tedy pro něj, nečekajíc rychle se blížící osůbku za ním, tu rozeznal až ve chvíli, co se mu v momentě zaskočení zatočil celý svět a co musel vynaložit veškeré své úsilí, aby se udržel na nohou a společně s dívenkou nepřepadl na nepatrnou hromádku dříví, kterou upustil. „Proboha,“ vyhrkl s poněkud hlasitým povzdychem, trvalo mu pak další vteřinku, dokud si neuvědomil, o co jde. Osůbka na jeho zádech si jednu ruku omotala kolem jeho krku, druhou mu zakryla výhled s jasnou otázkou. Vlastně nemusela ani mluvit, aby ji takhle poznal, stačilo, že jej zaskočila. „Ale noták, veverko,“ uchechtl se, snad aby se zbavil svého dřívějšího zaskočení, přičemž ji označil poněkud vhodnou přezdívkou, „příště mi dej aspoň znamení – jsem na taková překvápka až moc starej.“ Neodolal krátkému smíchu, načež se začal docela rychle otáčet různými směry, snad v plané naději, že ji setřese. Ale to vážně nešlo – s tím ona už měla zkušenosti, a nebylo by to poprvé, co si takhle zahrál na jejího koníka. Ne, že by mu to zrovna až natolik vadilo. Charlee mu byla dosti blízká, aby se v takových chvílích mohl chechtat jako malý. A kdyby takovou náturu měla i Kenzie, jež by jej spíše v podobné situaci nakopala, asi by to měli podobně. „Takže ses rozhodla přidat?“ ujistil se ovšem jen proto, aby si mohl případně rozšířit seznam dětí na hlídání. A vědět, u koho hledat společnost.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Carcass
#DAA520
Back to top Go down
View user profile
Mae

Mae

Jméno :
Charlee Raegan Quinn
synapse č.1 - Táborák Maeee
Posts :
65
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 04, 2021 10:50 pm

Ako sa ukázalo, jej 'útok' nečakal, takže považovala svoju misiu za úspešne splnenú. Na šťastie ich oboch bol Mac schopný si svoju rovnováhu udržať a vcelku rýchlo si uvedomil, koľká bije. ,,Nesprávne meno, skús znova" povedala aj naďalej s úsmevom keď na jej oslovenie použil vcelku presnú, avšak na jej vkus až príliš roztomilú, prezývku. ,,Po prvé, nie, pretože na to nie si a nikdy nebudeš starý, po druhé nie, pretože to by nebola taká zábava, po tretie, zase raz nie, pretože to by výrazne zmenšilo pozitívny efekt na tvoju náladu a po štvrté..." síce si ani nebola istá, či jej nejaké "po štvrté" napadne, nemala príležitosť nad tým veľmi rozmýšľať a ani svoju reč dokončiť, pretože bola prerušená jeho smiechom, ku ktorému sa o chvíľku na moment pridal aj ten jej - čo bola len tak mimochodom veľmi výnimočná vec - keď sa začal všelijak točiť a ona mala čo robiť, aby sa na jeho chrbte udržala. Vďaka svojim predošlým skúsenostiam to však zvládla ukážkovo a nedovolila mu sa jej zbaviť. ,,Uvažovala som o tom, ale asi nemám na výber, keďže by tu mal byť aspoň niekto, kto ti bude zlepšovať náladu" povedala a až potom sa rozhodla pustiť a uvoľniť ho tak zo svojho zajatia. Ešte pred tým ako sa rozhodla mu zlepšiť deň svojou očarujúcou prítomnosťou nevyzeral zrovna nadšene z toho, že tu musí byť a ani sa mu nedivila, vzhľadom na to, akú úlohu tu zohrával. ,,Takže... koľko detí tu má Pestúnka Mac dnes na starosti?" opýtala sa, pričom mu rúčkami jemne uhladila oblečenie, ktorého nerovnosti boli spôsobené jej vpádom. Tým, že tu sama plánovala ostať sa preňho počet detí na stráženie navýšil ešte o jedno. A síce by sa sama nenazvala dieťaťom a už vôbec by nepovedala, že ju treba strážiť, Mac to mohol vnímať práve opačne, hlavne vzhľadom na jej blbé nápady a obľubu v potulovaní sa osamote... to bola však úplne iná kapitola.

_________________
synapse č.1 - Táborák Podpisok
~ FFD3FB ~
Back to top Go down
View user profile
Lazarus

Lazarus

Jméno :
Cormac Flanigan
Posts :
17
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyWed May 05, 2021 2:18 pm

Lenochod,“ vyhrkl s pobaveným tónem a jemu sedícím výrazem, čímž rozhodně nekončil, „nebo panda? Koala?“ pokračoval v tipech, snad jako kdyby mohl narazit na něco, co by se jí zalíbilo natolik, aby mohla jeho politováníhodné záda konečně opustit ze sevření, byť… to vlastně až tak špatné nebylo. Jen by se mu hodila rozcvička, trochu snížit dávku překvapení, možná i lepší póza při sezení. „Pokud mi tohle budeš dělat pokaždý, tak se toho stáří ani nedožiju,“ postěžoval si s patrně falešným zoufalým hláskem, když si musel vyslechnout tři důvody ne a žádný ano. „A až z toho budu na vozíčku, čekám, že chůvu mi dělat budeš ty,“ přidal i kapku té výhrůžky, k čemuž se přeci jen krapet zakřenil, když si ji představil, jak se s ním snaží sejít schody či podobné věci – on byl vlastně vcelku neschopný, co se pohybu týkalo. A šlo to poznat. Začal se vrtět jako mokrý pes v naději, že ji doslova setřese, což se mu ovšem nepovedlo, byť měl pocit, že od toho neměl daleko. Stejně se vlastně hodlal soustředit na její odpověď, a ať už mu při tom lezla po těle, nebo ne, bylo vcelku irelevantní. „Nejen to – potřeboval bych pomoct s hlídáním,“ prohlásil již o něco klidněji, čímž se také snažil zakrýt svůj souhlas ohledně zlepšení nálady, „a ty… si s nimi docela rozumíš, ne?“ Ne tedy, že by byl zrovna vyvrhelem, avšak většina jeho známých jej zde přeci viděla jen jako dozor. A jemu se hodila osůbka jako ona, takový jeho špeh mezi dalšími. Pak jej tedy propustila, darovala mu opět možnost vidět, přičemž se okamžitě porozhlédl, aby se ujistil, že se mezitím neodehrála nějaká katastrofa, načež si mohl pohledem konečně poměřit svou společnici. Asi nečekal, že by se za tu krátkou dobu, co se neviděli, změnila. „Pěstounka počítala jen se třemi, ale, no, sama neví,“ zabručel s překříženýma rukama a lehce zamračeným pohledem na nově příchozí, kterých už několik bylo. „Ale nic, co by nezvládla.

_________________
synapse č.1 - Táborák Carcass
#DAA520
Back to top Go down
View user profile
Mae

Mae

Jméno :
Charlee Raegan Quinn
synapse č.1 - Táborák Maeee
Posts :
65
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyWed May 05, 2021 4:56 pm

Sypal zo seba ďalšie možné prezývky, ktoré by teoreticky boli všetky relatívne trefné, no stále príliš rozkošné na to aby sa jej niektorá z toho zapáčila natoľko aby ho nechala voľne existovať. Nehovoriac o tom, že ho v tej chvíli ani nechcela nechať voľne existovať bez ohľadu na to, s akou prezývkou by dokázal prísť, avšak ani jeho snaha neostala bez povšimnutia alebo malého ocenenia v podobe jej úprimného úsmevu. ,,Ale dožiješ... nebudeš mať na výber" povedala priam s istotou, akoby ho snáď sama vedela donútiť žiť do staroby, čo samozrejme nevedela, ale tvárila sa akoby áno. Pri zmienke o tom, že by mu ona potom mala robiť opatrovateľku bojovala s pokušením sa zasmiať a s vyslovením niečoho v tom zmysle, že už je zabraná. Predsa len, mala na krku svojho otca, čo bolo vcelku ironické, keďže skôr on by sa mal starať o ňu, ale to už bol zase raz iný príbeh. ,,Chceš mi tým povedať že by si bol ochotný zveriť svoj život do mojich rúk?" odpovedala mu otázkou, ktorú vyslovila tak záludne ako to len šlo. Síce so životmi druhých pochopiteľne zachádzala opatrnejšie a zodpovednejšie ako so svojím vlastným, stále by sa predanie zodpovednosti na ňu dalo považovať za bláznovstvo a to on vedel, respektíve to musel vedieť, keďže ju poznal už dostatočne dlho. Detskú radosť z jeho snahy zhodiť ju, vystriedalo pri jeho ďalších slovách mierne zamračenie. Takže chcel spraviť pestúnku aj z nej.. no čo by pre Maca v núdzi neurobila, všakže. ,,Definuj rozumieť. Rozprávaš sa totiž to s osobou, ktorá pozná snáď všetky ksichtíky ostrova z videnia, no nebaví sa zas s toľkými. Takže rozumieť ako zapadať medzi nich a baviť sa, ani nie. Rozumieť, ako tváriť sa že medzi nich aspoň dnes patrím a udržiavať ich ako stádo ovečiek v ohrádke... to by som zvládnuť mohla. Predsa len, som jediná, kto tu má právo riskovať svoj život osamelými potulkami po okolí, no nie?" zakončila to jemným úškrnom, ktorý bol pre ňu vcelku typický, hlavne v takýchto situáciach. Síce by jej mohlo byť jedno, kto sa odtiaľto vzdiali a bude zožratý zaživa alebo čokoľvek, vedela že by to padlo na plecia tuto Macovi alebo ešte niekomu inému a v tomto scenári chcela ochrániť aspoň jeho, aj keď schopnosti jeho samého by si nedovolila podceniť. No predsa len, veľká časť z týchto ľudí boli jej rovesníci a tak by ich mohla viac nepozorovane, ako tuto Mac, sledovať a v prípade potreby vrátiť ako správne ovečky do ohrádky, respektíve v tomto scenári do bezpečia k ostatným. Hneď ako bol Mac opäť voľný, obzrel sa okolo seba, akoby snáď hrozilo, že za tú chvíľu čo ho obrala o možnosť vidieť sa tu mohlo niečo stať, no Charlee na to nič nepovedala, len ho s miernym pobavením sledovala. Ešte viac ju pobavilo pôvodné číslo hostí, ktoré tu mal strážiť. ,,Pestúnka si zrejme celkom verí" podotkla, keďže stále nevedeli konečný počet zúčastnených a v prípade že by sa tu našiel niekto "neohrozený" ako práve Charlee, bola si takmer istá, že by to Mac, ani ona, ani nikto iný zvládnuť nemusel.

_________________
synapse č.1 - Táborák Podpisok
~ FFD3FB ~
Back to top Go down
View user profile
Lazarus

Lazarus

Jméno :
Cormac Flanigan
Posts :
17
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyThu May 06, 2021 11:58 am

Byl tedy fakt, že v zásobě měl mnoho poněkud nemilejších zvířat, ke kterým ji mohl přirovnat, ale že by je hodlal nějak zmínit, se říci nedalo. Naopak vlastně popřemýšlel nad dalším takovým malým, ostatními oblíbeným roztomilým tvorečkem, byť jej už žádný nenapadl. Naopak se zaměřil na zprávu o své blízké k smrti, k čemuž vydal jen vynucené, patrně falešné frustrované povzdychnutí, tedy k tomu, že jej ten lenochod na zádech nenechal ani poklidně zemřít. Ne, že by si to rovnou přál, ale po té harmonii a nějakém tom klidu v podstatě prahl už nějakou tu dobu – tedy buď by umřel, anebo by se někdo v blízké budoucnosti musel pěkně postarat o něj, čímž pověřil právě ji. Což opět nemyslel vážně, přeci jen by to asi nevydržel a silou vůle a své tvrdohlavosti by se z toho vozíku zázračně třeba dostal a postaral se nakonec spíše o ni. „Těžce se mi to říká, ale furt jsi jedna z těch zodpovědnějších, které znám,“ daroval jí krkolomně a vcelku nedobrovolně kompliment, ač upřímný, s myšlenkou na Kenzie a všechny další na tomto ostrově. Dobře, Charlee se také neumisťovala bůhvíjak vysoko, ale na zdejší poměry to bylo stále zázračné. „Tedy až po tom rackovi,“ nezapomněl dodat, aby to nevyznělo až tak růžově s krátkým uchechtnutím. Rajdu už před ní dozajista zmiňoval, přeci jen byl jednou z těch zajímavějších věcí na jeho osobě a životě, ale… zase jej chvíli neviděl. Starosti mu to nedělalo, pouze se mu začínaly hromadit zásoby krekrů, jimiž by ho už dávno nakrmil. Co když ho překrmil? K takovým myšlenkám se raději nepřibližoval. „Rozumět jako…,“ potřeboval své myšlenky zformovat do nějaké plynulé řeči, „dostat se k nim – zjistit, co mají v plánech. Říct jim něco, aniž bys působila jako jejich stará učitelka, trochu je postrčit správným směrem a zachovat si svou reputaci, ale… jo, hlavně si je udržet jako stádo oveček, jen bez té ohrady,“ vyhrkl v rychlém sledu snad jedním, či dvěma nádechy dostatečně potichu, aby to mohlo působit, jako kdyby to mělo být jen mezi nimi. Přeci jen stále neviděl, jak daleko se nejbližší osůbka nacházela. „A o tom právu riskovat se ještě pobavíme – prozatím tě jmenuju svým,“ zapřemýšlel nad něčím vhodným, „ovčáckým psem, nebo kočkou, to je na tobě.“ Měl tušení, že by se jí zalíbila druhá z možností. Poté dostal svobodu, jež ihned využil k obhlédnutí všeho a všech, načež se tedy dostali k nejsmutnějším z faktů dneška. K počtu těch lidí. Ovšem, očekával, že se bude muset starat jen o Kenzie a Alex, možná i jednoho či dva navíc, ale aktuální počet už je teď přesahoval. „Vždyť má i své pomocníčky,“ odůvodnil vcelku sebejistě s letmým pozvednutím koutků, „Kenzie,“ tu chvíli ji i hledal mezi lidmi, ale nepodařilo se, „a tebe,“ krátce jí daroval poněkud pyšný úsměv, snad aby ji podpořil v tom, aby mu s dneškem pomohla, načež se opět obrátil směrem ke zbytku lidí. Všechny si jistým způsobem poměřoval, snažil se najít kohokoliv problémového – Kenzie stále v nedohlednu –, a nakonec došel k závěru, že je všechno zatím v pořádku. Zatím. „No, můžeš mi ale pomoct s tím dřívím na oheň, a pak se můžem podívat na zbytek,“ navrhl, načež se opět sklonil pro tu hromádku, kterou upustil, zatímco si mířil pro další. Samozřejmě se ale ujistil, že od sebe neměli daleko, aby mohli vést alespoň nějakou tu konverzaci. „Co doma? V pohodě?“ otázal se polohlasem, přičemž hodlal respektovat, kdyby mu ani neodpověděla – každopádně to byla jedna z těch několika starostí, jež vůči dalším pociťoval.

_________________
synapse č.1 - Táborák Carcass
#DAA520
Back to top Go down
View user profile
Mae

Mae

Jméno :
Charlee Raegan Quinn
synapse č.1 - Táborák Maeee
Posts :
65
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyThu May 06, 2021 10:20 pm

Nevyzeral byť moc nadšený myšlienkou na to, že by ho nenechala v pokoji umrieť, avšak tomu až toľko pozornosti nevenovala. Čo však jej pozornosti vôbec neušlo, bol kompliment, ktorý jej položil... teda ak sa to tak dalo povedať. ,,Tak to si na tom dosť mizerne" skonštatovala, keďže prirovnanie jej zodpovednosti k jeho čajke nemuselo byť nevyhnutne až tak odveci... Teda... samozrejme že dokázala byť zodpovedná, hlavne čo sa vecí druhých ľudí týkalo, ale s tým ako si dávala pozor na seba by sa asi nikto nedivil, keby jedného dňa vďaka svojim potulkám a podobným záľubám zmizla bez stopy... čo však u jeho čajky nehrozilo, alebo si to aspoň myslela. Vždy sa nakoniec vrátila po jedlo, takže by Maca nenechala "napospas osudu." ,,To znie presne ako opak toho, čo by som rada robila, ale keď inak nedáš" povedala naoko znudene, no v konečnom dôsledku šlo o bezpečnosť, všakže, a síce jej to bolo maximálne ukradnuté, chápala dôležitosť Macovej a teraz už aj jej úlohy. Navyše, to nebolo pre ňu až také ťažké, keďže väčšinou plány niečoho blbého a nebezpečného tvorila ona a ostatní sa zvykli pridať, takže tak nejak už nielenže vedela kto by sa o niečo, čo by mohlo spôsobiť komplikácie, mohol pokúsiť, ale zároveň by jej nerobilo problém dozvedieť sa o čo ide, keďže toto bola tak trocha jej parketa. Samozrejme, jej právo na potulky taktiež neostalo nepovšimnuté, no pevne verila tomu, že sa rozhovor na danú tému nikdy neuskutoční... a aj keby hej, kým by pri nej nestál 24/7, nemal jej v tom ako zabrániť, takže by to brala za márne úsilie. ,,Mačkou, jednoznačne mačkou" vyslovila svoj výber z daných možností, bez vyslovenia jedinej poznámky k onomu právu, aby mu náhodou nedala podnet na to si to lepšie zapamätať. V každom prípade, keď došlo na počet hostí, Mac skutočne nadšene nepôsobil. ,,Niežeby som pochybovala o schopnostiach hociktorého z nás, ale vzhľadom na to, že aj organizácia tohto... celého, čoho sa malo zúčastniť zopár jedincov tak nejak zlyhala... vážne si pestúnka Mac celkom verí" povedala s chvíľkovým úškrnom, aj keď ani to nejak vážne nemyslela. Nebola si istá, kde nastala chyba, ktorá spôsobila väčšiu účasť, ale z tejto chyby by samozrejme jeho ani Kenzie neobvinila a tak nejak podobne ako Mac verila tomu, že to nejak zvládnu. Predsa len, zas tak ťažké to byť nemohlo. Celé ju to však stavalo do polohy, v ktorej bola akosi pomyselne rozpoltená, lebo na jednej strane držala palce svojmu tímu a na tej druhej by tak strašne chcela, aby sa stalo niečo zaujímavé, čo by však znamenalo jasné problémy. Našťastie to, čo sa stane, nebolo je v jej rukách, takže to brala tak, že to čo sa stane, stane sa a ona spraví všetko pre to, aby to jej tím zvládol bez ujmy. Z uvažovania ju opäť dostali až ďalšie Macove slová, ktoré dávali väčší zmysel ako momentálne jej myšlienky. ,,To znie ako plán" súhlasila a pustila sa do práce rovnako ako on. Jeho otázky ju donútili sa usmiať, keďže slovné spojenie 'v pohode' by na opis jej domu či domova nepoužila už pekne dlho a síce si už dávno tak nejak zvykla, nemala rada, keď sa jej na to niekto pýtal, ani nie preto, že by to mohlo byť príliš osobné, ale nebola rada keď vôbec niekto o jej otcovi a jeho zvykoch vedel. ,,Relatívne. Už boli aj horšie dni... poviem len toľko, že som oveľa radšej tu, než tam" odpovedala mu v krátkosti na otázky, keďže viac k tomu ani nemala čo povedať. Jej otec aj po toľkých rokoch odmietal opustiť cyklus bežného opilca a Charlee sa len starala o to, aby sa v dome nehromadili fľašky a o to aby sa jej otec nezadusil v prípade, že to pri pití prehnal a síce príbeh jej otca, hlavne po zmiznutí jej matky, nebol nijakým tajomstvom, väčšina ľudí už na to našťastie zabudla. ,,Čo ty a Rajda? Kedy ste mali posledné rande?" oplatila mu otázku, ktorou sa rozhovor posnažila aspoň trocha odľahčiť. Navyše, nepoznala asi nikoho iného, kto by si "ochočil" čajku, takže ju aj tak trocha zaujímalo, jak často sa k nemu zvykne vracať.

_________________
synapse č.1 - Táborák Podpisok
~ FFD3FB ~
Back to top Go down
View user profile
sane

sane

Jméno :
sane
synapse č.1 - Táborák SANE-chibi
Posts :
15
Join date :
2021-04-11
Location :
coffee shop

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyFri May 07, 2021 11:10 pm

Pláňka v lese se začínala plnit. Lidí nebylo příliš, ale ani málo. Před ním však stále Colin točil svýma ostrýma očima v až příliš očividně snaze Kevina… urazit?
Zadíval se na něj. Snažil se znovu si vzpomenout, proč je vlastně Colin tak důležitým kouskem skládačky. Proč ho nemůže vytěsnit. Proč tam vlastně byl od začátku? Byl jediný dostupný? To si nemyslím. Kaleb není typem člověka, který by se spokojil s kýmkoliv. Možná se mu líbila jeho tajemnost. Jako by byl šíleně těžkou matematickou rovnicí a on se snažil přijít na to, jak ji rozluštit. I tak občas vídal ostatní lidi. Snad však nevěděl, že takhle to nefunguje. Ne všechny rovnice mají daný výsledek – zvlášť ta Colinova ne. Protože nic není černé a bílé.
Z batůžku povytáhl termosku a nalil si horký bílý čaj. Byl ještě teplý, tak trochu ucuknul rty a čaj pofoukal. Přitom doufal, že si z nervozity neodcekne a nepodlije mrtvě vypadající trávu/mech nebo co to vlastně je.
Colin se opíral o strom, ale prý si klidně najde jinej. „To je od tebe hezké, ale stromů je tu dost. Najdu si svůj, kdybych chtěl.“ Zasmál se. Něco tak dětinského od něj nečekal. Rozhodně si strom hledat nehodlal. Někoho jiného na konverzaci možná.
Na to, že se nikdy neusmívá měl až příliš moc vrásek, možná z toho, jak se pořád mračí. Vlastně si ho pamatoval docela skleslého, ale tak moc kyselý byl pro něj novinkou. Přemýšlel, jestli by snickerska vůbec pomohla.
Na jeho narážku o tom, že Kaleb přinesl jídlo mu neodpověděl. Vůbec. Až na to, že se na něj podíval s obočím pokrčeným.
„Ember je skvělé místo, Coline,“ pousmál se, možná stále vypadal odlehčeně a klidně. „Jen se mu musíš pořádně oddat“ oči sklopil dolů a počítal jestli má dvě nohy. Vlastně je to jako upsat se ďáblu.
Proč Kaleb nikdy neopustil Ember? Většinou vám řekne, že nemá proč. Ve skutečnosti se však bojí. Celý život znal jen Ember a část kolem babiččiného bytu v Edinburghu. „Nedivím se, že se jim odsud nechce.“ Přišlo mu, jako by byl Ember jedna velká pohodlná klec. Možná je jako Isaac. Možná má taky raději pohodlný život s jídlem, teplem a klidem.

_________________
synapse č.1 - Táborák Sane_b10
#BF0436
Back to top Go down
View user profile
Pezza

Pezza

Jméno :
Pheonix, Nix, Onix, PJ
Posts :
11
Join date :
2021-04-11

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyFri May 07, 2021 11:28 pm

O táboráku, ktorý usporiadavala McKenzie sa dozvedel už v hospode, avšak až dokým mu nenapísala Alex správu nemyslel si, že to bude taká veľká vec. Popravde, nerobilo mu problémy vyraziť do lesa. Počul o tom, že sa strácali ľudia ale to tajomno ho proste priťahovalo. A ešte k tomu, ak tam príde viac ľudí a bude zábava, tak prečo neprísť? Preto len Alex odpísal, že sa dostaví čo najskôr bude môcť, ak sa mu do toho nič nepripletie, keďže bol po práci.
Z domu odchádzal niečo po štvrtej, ešte stále bolo vidno, takže les nepôsobil až tak strašidelne ako mohol, keď do neho kráčal a hľadal oranžovú farbu plápolájúceho ohňa. Potichu sa vtesnal do menšieho davu ľudí, ktorí sa tu zhromaždili a čupol si rovno ku Alex, ktorú potľapkal po hlave a usmieval sa ako slniečko na hnoji. „Ahoj Alex, ďakujem za správu, doniesol som vodku.“ Načne, ako keby sa nechumelilo a vytiahne na dievča pri ňom plnú fľašu vodky. „Zobral som prvé, čo mi padlo do ruky.“ Pokrčí plecami. Vodka bola lacná a najlepšia na zašívanie pri ohni v lese. Rameno pri ramene mohla Alex ucítiť vôňu konopí a cigarety, bola to jeho celkom známa vôňa. Po oku sa obzrel po ostatných ľuďoch, niektorých poznal cez reč a niektorých iba z videnia. Niežeby bol nespoločenský alebo antisociálny, ale nikomu sa nesnažil vtierať do konverzácii a zdraviť ich, preto zostal iba pri Alex, ktorá mu bola najbližšou osobou v tomto kruhu. Zahľadí sa pochybovačne na jej kelímok piva, on sám pivo moc nemusel ak nebolo s príchuťou, možno bol socka ale tá horká chuť mu proste nesedela. „Budeš piť iba pivo alebo si dáš panáka so mnou?“ Lišiacky sa uškrnul. Panáka ako panáka, jedine asi tak z hrdla fľaše.

_________________
synapse č.1 - Táborák Nekukajpezzovinapizzu
Back to top Go down
View user profile
Lazarus

Lazarus

Jméno :
Cormac Flanigan
Posts :
17
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyMon May 10, 2021 12:00 am

Vlastně k tomu nemohl nic namítnout. Pouze nasadil poněkud odhodlanější výraz, pyšně se napřímil a docela narovinu přiznal: „Jo, to teda jsem.“ A pak se pouze opět usmál nad celou absurdností té situace, ve které se ocitl. Věděl, že spoleh zde mohl mít na málokoho – většinu přítomných staršího věku jednoduše nepoznával, viděl snad jednu jemu známou tvář a majitele kavárny. Jinak nikdo, pouze Kenzie, které věřil jen do chvíle, než by se začalo dít něco riskantního, a Charlee, jež ovšem v jisté formě představovala sloup, o který se mohl opřít. Dosti křehký a často odskakující sloup, nutno poznamenat. Ale věděl, že když ji navede správným směrem, tak pod dohledem mu bude dobrým přínosem k tomuto večeru. Přeci jen jistým, zvláštně nejistým způsobem dokázala tato dívenka vycházet s kdekým, a zejména s lidmi, se kterými nevycházel on. Což byla drtivá většina přítomných. Sdělil jí nato své plány v plané naději, že se jich bude držet, k čemuž dostal poněkud pozitivní reakci. „Celá tahle,“ pár setin tápal nad správným slovem, „událost je opakem, co bych rád dělal,“ povzdychl si, na tváři se mu mihl docela starostlivý pohled, který okamžitě vystřídal ten jeho typicky neutrální. Snad lehce zamračený, ostatně jako pokaždé. Jednoduše to nebyl muž plný úsměvů, ač zde byli vybraní lidi, jako jeho společnice, kteří v něm takové pohnutky probouzeli. Důkazem toho byla i chvíle, kdy si vybrala býti jeho ovčáckou kočkou. Uchechtl se, přikývl na znamení, že chápe, a dále pokračoval v konverzaci týkající se táboráku. Byly zde nedostatky – byl si toho vědom. Celá ta událost byla jedním velkým nedostatkem v jeho dovednostech, což jej nadevše iritovalo. Zatím se zde neukázalo plno lidí, kteří by mu pomohli, ač žádal a prosil a hledal. Patrně byli lidé všude stejní, to i na místě, kde se doslova vytrácí. Následoval další povzdych, když jej přinutila se na všechno opět podívat realisticky. Ovšem, díval se, avšak doufal, že alespoň před ní bude moci působit sebejistě. To nešlo. „Máš pravdu,“ přitakal s pohledem směrem k zemi, „nevím, co si s tím počnu. Vlastně nějak nevím nic, a pokud tu někdo…“ odmlčel se na pár vteřin, přičemž asi bylo patrné, co myslí – další únos. Zatřásl hlavou, aby se zbavil těch několika paranoidních myšlenek, které si jej jako chapadla omotaly a nemile k němu přisály. „Budu si věřit,“ pověděl s poněkud hrdějším pohledem, „více toho už udělat nemůžu.“ Nemohl to zrušit, nedokázal to zrušit, a rozhodně nemohl odejít. Byl v zapeklité situaci, která jej stresovala více než obvykle, přesto se však držel nějaké té naděje. „Dělejme, že se to všechno nějak vydaří,“ donutil se na ni pousmát, patrně falešně a bez velkých úspěchů, a nato jí sdělil krátký plán, aby měl zčásti prostor k přemýšlení, k hlídání, produktivitě a konverzaci najednou. Což byl prostě on – taková chůvička s multitaskingem. Prvně se ovšem zeptal na rodinu, nakláněl se při tom pro tu hromádku, kterou minuty zpátky odhodil, pomyslně tak doufal, že se u ní nic nezhoršilo. Ember jednoduše nebylo město plné skvělých a idylických rodin, čímž zde byli oba příkladem. Vyslechl si její odpověď, přikývl, načež se jeho tvář opět přiblížila starostlivosti. „Kdyby cokoliv… víš, kde bydlím,“ prohodil poněkud běžně. Zajisté jí to už nabízel – pár dní u něj, v nějakém z těch volných pokojů toho starého, zapadlého domku u doků. A dále se už nevyptával, ačkoliv myšlenka na dané téma se stalo jeho klíštětem, a na mysli mu zůstala ještě dobrou chvíli, to i přestože změnili téma. Rajda. Pousmál se nad tím zatraceně blbým, byť geniálním jménem. „Už to byla zase chvíle – a taky se začínám bát, že je to holka,“ uchechtl se, „googlil jsem si to a… ty víš, s těma to fakt neumím.“ Romanticky ovšem, v tom aspektu u daného pohlaví odjakživa selhával.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Carcass
#DAA520
Back to top Go down
View user profile
Mae

Mae

Jméno :
Charlee Raegan Quinn
synapse č.1 - Táborák Maeee
Posts :
65
Join date :
2021-04-07

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 11, 2021 7:43 pm

Pobavilo ju, s akou hrdosťou s ňou súhlasil. Aj by sa zasmiala, lenže ono šlo o vcelku smutnú vec, keď sa to tak vezme... ale zase, občas mala pocit, že vzhľadom na to, akí sú mnohí obyvatelia ostrova na tom ešte nemusel byť nevyhnutne tak zle. A predsa len, síce je vždy fajn mať nejakú oporu, či istotu, Charlee z neho mala vždy ten pocit, že by to v konečnom dôsledku ani moc nepotreboval, pretože poniekiaľ vypadal vždy dostatočne schopný zvládnuť situácie všetkého možného druhu aj bez toho. Teda, takmer, keďže zrovna tentokrát to vypadalo tak, že táto situácia bola možno príliš, ale od toho tu bola ona, všakže. ,,Zásah" súhlasila s ním, keďže to zhrnul vcelku presne. ,,Ale mohlo by to byť horšie" skonštatovala. Povedzme, že v povzbudzovaní ľudí nikdy nebola profík, ale predsa len, stále tu mohlo byť viac ľudí, nejaký konflikt a podobne... to všetko sa síce ešte mohlo objaviť, ale nie nevyhnutne a aj to sa ráta... teda asi. Napriek tomu všetkému sa jej však predsa len podarilo ho istým spôsobom pobaviť, alebo mu teda vyčariť úsmev na tvári, aj keď len výberom názvu svojej úlohy jeho pomocníka. Onedlho sa dočkala z jeho strany ďalšieho súhlasu s jej slovami a zatiaľ čo inokedy by za to bola rada, tentokrát ju to zrovna veľmi netešilo. Hlavne preto, že bolo vidieť, že ho to ťaží a keďže to bolo jasné aj človiečikovi ako tuto Charlee, ktorá mala jasné medzery v rozpoznávaní ľudských emócii, muselo to byť vážne. ,,Pozri, aj keď niekto zmizne, nebude to tvoja vina" povedala s istotou. ,,Ako sám hovoríš, viac toho už spraviť nemôžeš a sú jednoducho veci, ktoré nikto z nás ovplyvniť nedokáže, bez ohľadu na to, ako moc by sme sa snažili. Nehovoriac o tom, že skôr či neskôr určite zmizne niekto ďalší... je to celé len otázkou času a každý to vie. Takže kým nezistíme čo alebo kto tieto zmiznutia spôsobuje, nemáme s tým moc čo spraviť a vzhľadom na to, že si tu jeden z mála ľudí čo sa skutočne snažia..." vetu ani nedokončila, pretože si nebola istá, ako by ju dokončiť mala. ...bol by ten posledný, kto by si mal niečo vyčítať keby sa tu ďalší únos skutočne uskutoční? Pravdepodobne. Nahlas to ale nevyslovila, keďže tak nejak netušila, či by mala. Za svojimi slovami si však stála, ostatne ako vždy. Už horšie bolo to, že nie všetci museli mať rovnaký názor ako ona a hlavne on by si to keď tak mohol sám vyčítať bez ohľadu na to, či by mal alebo nie. Jediným svetlým východiskom bolo teda dúfanie v to, že sa žiaden únos neudeje, aj keď zrovna to bola tá možnosť, ktorú tu nikto zaručiť nedokázal. O nič svetlejšia nebola ani téma "rodina", aj keď vďaka tomu, že si bol veľmi dobre vedomý toho, že to nie je zrovna jej obľúbená téma, nepýtal sa ďalej a to si uňho cenila, nehovoriac ešte o ponúkanej pomoci v prípade núdze. Na jeho slová len prikývla. Nebolo to prvýkrát, čo jej dával túto možnosť do pozornosti, ale zatiaľ jeho ponuku útočiska ani raz, pravdepodobne našťastie, nevyužila. To sa však mohlo kedykoľvek zmeniť, keďže takéto situácie boli často nevýpočitateľné, ale viac sa uvažovaniu nad tým neplánovala venovať a naďalej pokojne zbierala rôzne kúsky dreva, ktoré by sa dali použiť. Tentokrát to bola ona, koho pobavili slová jej spoločníka. ,,Ak je to baba a vráti sa... aspoň budeš vedieť, že sa zlepšuješ" vyslovila s nadvihnutím jedného kútika do akéhosi polovičného úškrnu, ktorý však na jej tváričke zotrval len krátku chvíľu.

_________________
synapse č.1 - Táborák Podpisok
~ FFD3FB ~
Back to top Go down
View user profile
Ianus

Ianus

Jméno :
Colin Talako McGrath
Posts :
14
Join date :
2021-05-01

synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák EmptyTue May 11, 2021 10:47 pm

Bylo zjevně příliš patrné, že ani nevěděl, co si počít – což ovšem druhý jaksi přehlédl. Vyhrkl pár nejasných, přílišně neutrálních slov v tónu, který jim příslušel, a poté se opět nechal pohltit tichem. Pokud si jeho slova nevzal osobně, snad šlo poznat, že hlubší významy nenesla a že jejich účel zde byl pouze jako jakási zástěra, výplň. Planá odpověď k tak strohé otázce. Rozhodně tedy nešlo popřít, že to situace byla pro něj jaksi zapeklitá, zbytečná. Kdyby se nevracel, pravděpodobně by jej takhle nikdy nemusel konfrontovat, ač zde také byla otázka, s čím jej přesně konfrontovat. S událostí šest let starou, která v jeho paměti dosud hrála banální roli? Ovšem, byli to lidé. A v takovýchto záležitostech přeci jen excelují, čímž Kaleb nebyl žádnou výjimkou. Měl otázky a ptal se na ně, jako kdyby šlo o nějakou aktualitu. Nešlo, a tak se to také sám snažil vidět, leč to bylo obzvláště nemilé, když mu ta zastaralá aktualita právě hleděla do očí s tím výrazem, jenž mu nahlížel až do hlubin jeho prázdné duše. Nic tam nenašel, a nic najít nemohl. Ostatně jako kdykoli jindy. Dál poněkud nevnímavě hleděl do zbytku lesa, zatímco si druhý nalíval bůhvíco to chtěl – a přemýšlel nad tím, že kdyby k němu přistoupil s lepším přístupem, pravděpodobně by jim to mohlo vyjít. Pravděpodobně by prohodil pár dalších, zběžných, nijak zajímavých slov se starou známou tváří, avšak už jen ten ublížený pohled a slova páchnoucí po patosu jej přiměly se držet dále. Byla to stále čerstvá rána – alespoň pro druhého. Každopádně mu odvětil se smíchem a dětinskými slovy, ke kterými se musel snad také pousmát. Snad jako by zamýšlel použít ironii, ale… vlastně to neměl zapotřebí. „Posluž si,“ odvětil s poněkud zmatenějším pohledem jeho směrem – snad jej pochopil jinak? Ovšem, snažil se ve slovech dát najevo, že sám může kdykoliv odejít, aby jej nemusel mít na očích, ale pokud v tom jeho dočasný společník viděl ještě něco, byla to jeho věc. Jemu to bylo naprosto ukradené, ovšem, snad byl jen rád, že jeho náznak ústupku přehlédl. Působil neutrálně, alespoň natolik, aby Kaleb ze sebe dostal vše důležité a podstatné, a pokud zde hledal něco zábavného, musel si pro to dojít jiným způsobem, než náhodným okouněním a špatnými poznámkami. Což nenáviděl, a to zajisté vědět musel – takové banální a malé konverzace nikdy nebyly jeho šálkem kávy. A poté z něj vypadla slova, která jako by mu začala drásat nervy. O čemže se to zmínil? O té díře? Samozřejmě. Byl tedy fakt, že Kaleb se k tomu městu měl jako stará a přilnavá ex, což jej jaksi míjelo do chvíle, než se totéž snažil vysvětlit jemu. „Mluvíš o městě, nebo o kultu?“ pozvedl jedno obočí s poměrně zmateným pohledem. Kdyby tu nebyl nováčkem a kdyby nebyl takovým cynikem, asi by mu to vážně přišlo děsivé, tedy ta jeho slova. Teď se jen musel lehce pobavit a přesunout dále. „Až někdo z tvý rodiny zmizí jako další, můžeš mi to připomenout,“ odsekl nevrle v naději, že se k tomu tématu nebude muset vracet. Žít si bez starostí na malém kusu ostrova uprostřed ničeho bylo dozajista idylické – ale on, jakožto jeden z mála, viděl i skrz tu zástěru už od samého počátku. „Jsem tu, abych dostal pryč je,“ dodal o pár vteřin nato, aby jasně naznačil, že jeho názor na věc je mu vcelku ukradený. Což odjakživa byl, to sám věděl.  

_________________
synapse č.1 - Táborák Ianus-podpis
#977455
Back to top Go down
View user profile
Sponsored content



synapse č.1 - Táborák Empty
PostSubject: Re: synapse č.1 - Táborák   synapse č.1 - Táborák Empty

Back to top Go down
 
synapse č.1 - Táborák
Back to top 
Page 1 of 1
 Similar topics
-
» Comparison between last versions of Komodo-Stockfish-Synapse
» Deep Synapse

Permissions in this forum:You cannot reply to topics in this forum
Déjà Vu :: Synapse #1 - EMBER :: Akce-
Jump to: